Faster magazine 
novinky
Faster doporučuje
www.citroenracingtrophy.cz

Toyota na autosalonu v Ženevě 2011

Poslat e-mailem Tisková verze 3. 3. 2011

foto

1) Prius – celosvětově první modelová řada vozů s plnohodnotným hybridním pohonem

  • Prius je držitelem mnoha významných ocenění; jeho celosvětové prodeje přesáhly již 2,1 mil. kusů
  • Model Prius Plug-in Hybrid – jízdní dosah 20 km čistě na elektřinu a průměrné emise CO2 pouhých 59 g/km
  • Ze zkušeností získaných v projektu pronájmu vozů Prius Plug-in Hybrid je zřejmé, že vůz předčil očekávání zákazníků
  • Prius+ je první plnohodnotný hybridní sedmimístný vůz v Evropě
  • Prius+ jako první ze všech full-hybrid modelů Toyota bez technologie Plug-in používá Li-ion akumulátory

Prius – originální model s plnohodnotným hybridním pohonem, který předběhl svou dobu

Model Prius, představený v Japonsku v roce 1997 a poté roku 2000 v Evropě, byl celosvětově prvním sériově vyráběným vozem s plnohodnotným hybridním systémem pohonu. Zatímco konkurenční výrobci dnes teprve představují první hybridní varianty v rámci svých stávajících modelových řad, originální model Prius se prodává již ve své třetí generaci.

Celosvětově se na trzích umístilo již více než 2,1 mil. vozů s tímto označením a Prius si udržuje bezkonkurenční pověst pro svoji spolehlivost, dlouhou životnost a nízké celkové náklady vlastnictví.

Prius byl nejlépe prodávaným vozem v Japonsku po 20 měsíců v řadě za sebou [1] a jako model překonal veškeré dosavadní prodejní rekordy na japonském trhu. Předchozím držitelem rekordu byla Toyota Corolla, které se v roce 1990 prodalo 300 008 kusů. Tento rekord dokázal Prius ještě o něco posunout, když se jej v roce 2010 prodalo na 315 669 kusů.

Model Prius je vždy o krok napřed, ať již se jedná o otázky emisí CO2 nebo ochranu kvality ovzduší. I v běžném režimu jízdy produkuje tento model výrazně méně emisí NOX než jakýkoli srovnatelný vůz poháněný vznětovým nebo zážehovým motorem. V režimu elektromobilu (EV) pak neprodukuje vůbec žádné emise pevných částic, CO2, ani NOX.

Z interního průzkumu automobilky Toyota pro model Prius třetí generace vyplynulo, že během typické jízdy po městě, kdy průměrná rychlost nedosahuje ani 30 km/h, se více než 25 % cesty odehrává s vypnutým spalovacím motorem, což se odráží ve výrazném poklesu průměrné spotřeby paliva i emisí.

Vnímání technologie plnohodnotného hybridního pohonu se v očích zákazníků za poslední desetiletí výrazně posunulo. A samotný model Prius, již od počátku přitahující pozornost díky své jedinečné koncepci, ekologické šetrnosti a pokrokovým technologiím, je nyní široce vnímán jako skutečný mainstreamový model.

Zájem zákazníků o hybridní technologie prudce roste a nedávný průzkum automobilky Toyota ukázal, že hybridní pohon je jasnou třetí volbou mezi pohony – hned za tradičním zážehovým a vznětovým motorem. Již není vnímán pouze jako „alternativní“ zdroj, neboť si vydobyl postavení zcela mainstreamového způsobu pohonu.

Prius nicméně zůstává průkopníkem na poli technologických inovací. V každé ze svých generací představil Prius ta nejmodernější technická řešení, která se v dané třídě objevila vůbec poprvé.

Ve třetí generaci Prius představil celou plejádu nových technologií – patří sem mj. kombinace systému ventilace na sluneční energii a dálkově ovládané klimatizace (celosvětově jako první), „Head Up“ displej s projekcí na přední sklo, dotykový ovladač Touch Tracer nebo přednárazový bezpečnostní systém (PCS).

Prius s pohonem Hybrid Synergy Drive® postupně získal celou řadu významných ocenění, přičemž jeho úspěchy začaly již v roce 2005 ziskem titulu Auto roku (Car of the Year) klubu evropských motoristických novinářů. Nejnovějším oceněním je titul nejspolehlivějšího automobilu ve věkové kategorii 2-3 roky a zlatá plaketa TÜV (Goldene TÜV-Plakette) v německém žebříčku Auto Bild TÜV Report za rok 2011.

V zevrubném testu jízdních schopností nových vozů za zimních podmínek pak Prius zvítězil v testu Cold Weather 2010 finského časopisu Tekniikan Maailma. Zisk tohoto ocenění je jasným dokladem zlepšení účinnosti plnohodnotného hybridního systému pohonu za chladného počasí.

Prius bude i nadále hlavním zástupcem vozů Toyota v rámci ofenzívy plnohodnotných hybridních modelů na evropských trzích. Toyota postupně zavádí další modely HSD přinášející výhody plnohodnotného hybridního pohonu stále širšímu spektru zákazníků. Prius zůstává výkladní skříní nových technologií a nejnovějšího pokroku na poli technického řešení pohonu HSD.

Prius Plug-in Hybrid – to nejlepší z obou systémů pohonu

Budoucí vývoj elektromobilů určených k pohybu ve městech je momentálně handicapován řadou hledisek. Po technické stránce je to nadměrná velikost, hmotnosti i cena takových akumulátorů, které by zajistily dostatečný jízdní dosah. Z pohledu zákazníka zase chybí dostatečná dobíjecí infrastruktura a převažují obavy ohledně dojezdové vzdálenosti.

Na všechny tyto problémy reaguje Prius Plug-in Hybrid, který se stává nejrozumnějším krátkodobým až střednědobým řešením elektrifikace pohonných jednotek.

Zákazníkům nabízí zcela bezproblémový přechod od plnohodnotných hybridních technologií pohonu Toyota. Díky alternativnímu palubnímu zdroji lze tento vůz používat jako běžný plnohodnotný hybridní model  i nad rámec jízdního dosahu elektromobilu, a podle potřeby a situace jej dobíjet z běžné elektrické zásuvky.

Model Prius Plug-in Hybrid významným způsobem rozšiřuje možnosti pohonu Hybrid Synergy Drive®. Reaguje na praktické potřeby obyvatel měst, přičemž nabízí mnohem použitelnější jízdní dosah v režimu elektromobilu při přesunech na kratší vzdálenosti, zatímco díky zážehovému motoru hybridního hnacího systému může vůz vykazovat značný jízdní dosah, podobně jako standardní model Prius.

S kompaktním akumulátorovým modulem Li-ion o vysoké hustotě energie vykazuje Prius Plug-in Hybrid jízdní dosah cca 20 km rychlostí až 100 km/h při jízdě čistě na elektřinu. Dalším přínosem lithium-iontové technologie je krátký dobíjecí čas; modul s akumulátory lze plně dobít z běžné domovní zásuvky 230 V za pouhé 1,5 hodiny.

Delší dojezd v režimu EV má významný dopad na celkovou průměrnou spotřebu paliva tohoto vozu. Prius Plug-in Hybrid vykazuje pozoruhodně nízkou kombinovanou spotřebu paliva – pouze 2,6 l/100 km – což oproti modelu Prius znamená pokles o 30 %. Hladina emisí CO2 se kromě toho snížila na nevídaných 59 g/km.

Již dnes je nasazeno přibližně 600 vozů Prius Plug-in Hybrid ve vybraných projektech omezeného pronájmu po celém světě – z toho jedna třetina vozů brázdí silnice 18 evropských zemí. Cílem této snahy je uvést tento model v roce 2012 na světové trhy. Projekty pronájmu jsou koncipovány tak, aby bylo možné vyhodnotit všechny aspekty nasazení tohoto modelu do reálného provozu a ověřit celkové ekologické přínosy a technologické výsledky nového modelu Prius Plug-in Hybrid ještě před jeho uvedením do prodeje ve druhé polovině roku 2012.

Názory od zákazníků ze speciálního evropského projektu pronájmu jsou velice povzbudivé. Většina dotazovaných uživatelů uvedla, že Prius Plug-in Hybrid předčil jejich původní očekávání, v mnoha případech dokonce výrazně. Dvě třetiny každodenních uživatelů PHV jsou s jízdním dosahem v režimu elektromobilu zcela spokojeny. Nejčastější cesty 50 % zákazníků totiž nedosahují ani 20 km, přičemž v 82 % případů je reálná dojezdová vzdálenost čistě na elektřinu vyšší než 15 km.

Používání vozu se zákazníkům jeví jako snadné, bez ohledu na to, zda měli s elektrickým pohonem již nějakou předchozí zkušenost. 84 % těchto zákazníků dobíjí Prius Plug-in Hybrid nejméně jednou denně, přičemž 80 % z nich považuje dobíjení za jednoduché a doba 1,5 hodiny potřebná k dobití vozu jim vyhovuje. Pokud tomu okolnosti nebrání, uživatelé dávají přednost dobíjení vozu na soukromém pozemku.

Jelikož Prius Plug-in Hybrid může po překročení maximálního dojezdu v režimu EV pokračovat jako běžný plnohodnotný hybridní vůz, uživatelé nepociťují žádné znepokojení v otázkách jízdního dosahu. Na 75 % uživatelů zjišťuje, že přirozeným způsobem jede ekologičtěji, 80 % chválí vysokou úroveň jízdního pohodlí PHV a všichni uživatelé si vychutnávají tichý chod a uvolnění při jízdě čistě na elektřinu.

Prius+ – první plnohodnotný hybridní sedmimístný vůz v Evropě

Model Prius+, poprvé představovaný v premiéře na letošním ženevském autosalonu, je dalším rozšířením modelové řady Prius. Ekologické výhody a pokrokové technologie plnohodnotného hybridního pohonu Toyota zpřístupňuje prozatím nejširšímu spektru zákazníků.

Prius+ reaguje na potřeby rozrůstajících se evropských rodin s ekologickým cítěním. Je to vůbec první model, který nabízí evropským zákazníkům všestrannost sedmimístného interiéru v kombinaci s plnohodnotným hybridním systémem pohonu.

Jak lze dovodit z jeho označení, Prius+ nabízí výrazně větší prostor pro cestující i jejich zavazadla. Ve druhé řadě najdeme trojici nezávislých sedadel s možností samostatného sklopení a ve třetí řadě je další dvojice samostatně sklopných sedadel rozdělených v poměru 50:50. Nové provedení však neobětovalo žádný z tradičních atributů modelu Prius, jako je např. nejnižší spotřeba paliva ze všech sedmimístných MPV na trhu.

Prius+ je zcela novým vozem, který byl navržen zcela od počátku. Prodávat se začne v první polovině roku 2012. Provedení exteriéru poukazuje na další vývojový stupeň, dávajíce tak najevo, že se nejedná o pouhou prodlouženou verzi standardního modelu Prius.

Exteriér charakterizují uhlazené a smělé tvary s prodlouženou linií střechy, včetně zabudovaného panoramatického okna, se zachováním tradiční trojúhelníkové siluety vozů s tímto modelovým označením. Prius+ se tak může pochlubit nízkým součinitelem aerodynamického odporu 0,29 Cd. Přední partie lichoběžníkových tvarů zaujmou světlomety s ostrými hranami, aerodynamickým provedením rohů kvůli nižšímu víření vzduchu a zvětšeným otvorem pod čelní maskou zlepšujícím obtékání vzduchu a chlazení. Součástí originálního ztvárnění zadních partií je praktická výklopná záď otevíraná směrem vzhůru, propracovaná sdružená světla a střešní spoiler, který opět vylepšuje proudění vzduchu kolem karoserie.

Ve vozech Prius+ je použita pohonná soustava Toyota Hybrid Synergy Drive® poslední generace. Ze všech full-hybrid modelů Toyota bez technologie Plug-in tento model jako první používá Li-ion akumulátory.

Li-ion modul s akumulátory se nejprve objevil v provedení Prius Plug-in Hybrid. Jeho kompaktní rozměry jsou ideální k zástavbě pod středovou konzolí, mezi řidičem a spolujezdcem,  kde nezabírají žádný prostor pro cestující a ani zavazadlový prostor v interiéru tohoto vozu koncipovaného jako MPV.

Prius+ podobně jako standardní model Prius s plnohodnotným hybridním systémem pohonu nabízí tři různé jízdní režimy „on-demand“: režim EV (elektromobil) umožňuje velmi tichou jízdu na samotný elektromotor, při nulové spotřebě paliva a zcela bez emisí; režim ECO (ekologická jízda) maximálně využívá možností hybridního systému pohonu s co nejnižší spotřebou paliva; a režim POWER (výkon) slouží ke zvýšení celkového výkonu systému pohonu.

Modelová řada Prius – rozšíření k naplnění potřeb širšího spektra zákazníků

Model Prius nyní již před 10 let plní roli průkopníka ekologických a dalších vyspělých technologií. Jedná se o nejpokrokovější sériově vyráběný vůz s plnohodnotným hybridním pohonem na současném trhu.

Poté, co zákazníkům celého světa představil výhody pozoruhodné technologie Toyota Hybrid Synergy Drive®, se Prius stává prvním plnohodnotným hybridním vozem nabízeným v podobě kompletní a samostatné modelové řady.

Tři modelová provedení výrazně rozšíří základnu zájemců o model Prius i následné prodeje; Prius Plug-in Hybrid je atraktivní volbou pro novou skupinu zákazníků pobývajících převážně ve městech; Prius+ cílí na rozrůstající se evropské rodiny s ekologickým cítěním, které požadují prostor a všestrannost většího sedmimístného vozu.

2) Světová premiéra konceptu Yaris HSD – příprava na budoucnost Toyoty v Evropě

  • HSD – nové zážitky z pohledu řidiče i provozovatele pro náročné a ekologicky zodpovědné zákazníky z měst
  • HSD přináší do segmentu B jedinečně hladký chod a propracovanou technologii plnohodnotného hybridního pohonu Toyota
  • Progresivní směr designu příští modelové řady Yaris spojující dynamiku a hospodárnost
  • HSD přináší parametry spotřeby paliva i emisí CO2 na vrcholu třídy, stejně tak jako nízké celkové náklady vlastnictví
  • Ekologičnost provozu akcentována možností jízdy čistě na elektřinu s nulovými emisemi pevných částic, CO2 a NOx
  • První downsizing u technologie HSD
  • Sériově vyráběná verze navazující na koncept Yaris HSD od druhé poloviny roku 2012 v prodeji na evropských trzích
  • Výroba v závodu Valenciennes společnosti TMMF (Toyota Motor Manufacturing France)

Koncept Yaris HSD se na ženevském autosalonu 2011 představuje ve světové premiéře a je dalším důležitým krokem strategie nasazování plnohodnotných hybridních modelů Toyota na evropských trzích.

Toyota plánuje postupně zavádět technologii plnohodnotného hybridního pohonu do všech stěžejních modelů Toyota prodávaných v Evropě, a to v co nejbližším termínu během příští dekády. Koncept Yaris HSD navazuje na loňské úspěšné představení modelu Auris HSD v nižší střední třídě a předznamenává záměry automobilky Toyota uvést pohon Hybrid Synergy Drive i do třídy malých vozů (segment B), která je co do objemu v Evropě nejvýznamnější.

Dnešní růst segmentu B je jedním z dokladů celkového posunu požadavků zákazníků kladených na výrobce automobilů. Zákazníci již nejsou tak loajální k určité značce. Stále méně se zajímají o mainstreamové nabídky a lákají je buď zcela základní verze, úzce specializované produkty, nebo prémiové modely.  Vyjadřují stále vyšší zájem o nové technologie, zejména pak v kontextu jízdních zážitků.

Rovněž roste počet těch zákazníků, kteří se při volbě vozu rozhodují především podle typu motoru. Technologie hybridního pohonu se v očích veřejnost etablovala jako zcela rovnocenný partner, představující konkurenceschopnou alternativu ke vznětovým i zážehovým motorům.

Neustále roste počet zákazníků, kteří u nového vozu volí hybridní pohon – v posledních dvou letech se tento počet dokonce zdvojnásobil. Pro Toyotu to znamená obrovskou příležitost: u zájemců o vůz s hybridním pohonem je třikrát vyšší pravděpodobnost, že budou uvažovat o voze značky Toyota, než je tomu v případě zájemců o vůz s tradičním zážehovým nebo vznětovým motorem.

Osvědčená technologie pohonu Hybrid Synergy Drive automobilky Toyota cílí zejména na náročné zákazníky z měst, kteří od svého vozu očekávají nové jízdní zážitky i zkušenosti v roli majitele vozu. Pohon HSD spojující nízkou spotřebu paliva, hladinu emisí i celkové náklady vlastnictví s jedinečně uvolněnou a tichou jízdou ukazuje, že potěšení z jízdy nemusí být v protikladu k ekologickému přístupu a nízkým provozním nákladům.

Většina prvních majitelů Toyoty Auris HSD cituje tři největší přínosy tohoto nového modelu – uvolnění během řízení, požitek z jízdy a automatické osvojování si nových návyků při řízení.

Design exteriéru – nový designový směr pro příští modelovou řadu Yaris

Koncept Yaris HSD zdědil všechny promyšlené výhody modelu Yaris, a tak zájemcům o vůz segmentu B může nabídnout důmyslné propojení kompaktní karoserie a prostorného, praktického interiéru. Současně přináší i nový, zdokonalený a kultivovaný styl v designu exteriéru.

Horní část masky chladiče je lemována ostrými obrysy předních světlometů; otvor v masce je mělký, a napomáhá tak k hladkému proudění vzduchu přes horní polovinu karoserie. Logo Toyota hladce navazuje na přední okraj kapoty a tvoří zajímavý stylový prvek umístěný na její náběžné hraně.

Koncept Yaris HSD při pohledu z boku zaujme uhlazeným jednolitým tvarem, který je akcentován dlouhou, aerodynamickou linií střechy a jedinou ostrou charakteristickou křivkou ubíhající po celé délce vozu. Krátké přední a zadní převisy v kombinaci s dlouhým rozvorem přispívají k co největšímu prostoru pro cestující i jejich zavazadla.

Na použití plnohodnotného hybridního pohonu Toyota u konceptu Yaris HSD odkazuje několik stylistických prvků, použitých pouze u hybridního modelu.

Víření vzduchu zamezují ploché vertikální rohy blatníků v provedení „aero“, ve kterých jsou umístěna přední mlhová světla a odpovídající zadní odrazky, velký zadní spoiler, ucelené zakrytování spodní části karoserie a 18" aero kola se zvětšenými otvory k lepšímu proudění vzduchu ochlazujícího brzdové kotouče. Požadavky na co nejlepší aerodynamiku se dotkly i pečlivého tvarování klik dveří a bočních kamer sledujících situaci vzadu.

Dalším jedinečným prvkem konceptu Yaris HSD je i nápadné lakování v odstínu „bílá perleťová“, zvolené speciálně pro tento koncept. Ukazuje další vývoj této pozoruhodné povrchové úpravy s kovovým akcentem v jiskrně modrém tónu. Lakování určené speciálně pro variantu s hybridním pohonem vyžaduje speciálně techniku nanášení v několika vrstvách. Finální lak díky tomu evokuje pocit nezvyklé hloubky a výjimečné kvality.

Na přítomnost pohonu Hybrid Synergy Drive dále odkazuje označení Toyota v již tradiční hybridní modré barvě, LED světla pro denní svícení a osvícení v tónu „synergy blue“ v okolí vnějších zpětných zrcátek a klik dveří.

HSD – zavádění výhod plnohodnotné hybridní technologie do třídy malých vozů (segment B)

Klíčem k úspěchu vozů v segmentu B je nízká spotřeba paliva a emise CO2. Další zdokonalení v otázkách hospodárnosti pohonu Hybrid Synergy Drive budou i nadále přinášet vysoce konkurenceschopnou spotřebu paliva a parametry emisí.

HSD je díky schopnosti jízdy čistě na elektřinu obzvláště vhodnou alternativou do městského prostředí. Při jízdě v režimu elektromobilu se neprodukují žádné emise CO2, ale ani emise pevných částic (PM) a NOx.

Všechny modely Toyota s plnohodnotným hybridním pohonem nabízejí zákazníkům nejnižší možné náklady vlastnictví. Díky výjimečné hospodárnosti a nízkým emisím CO2 se majitelé těchto vozů mohou v některých zemích těšit na daňové úlevy, osvobození od plateb mýtného v centrech měst a výjimečně nízké provozní náklady.

Pohon Hybrid Synergy Drive byl kromě toho navržen tak, aby zaručil mimořádně dlouhou životnost a nízké servisní náklady. Plnohodnotný hybridní hnací systém nepoužívá tradiční startér ani alternátor. Motor používá bezúdržbový rozvodový řetěz a nemá žádné hnací řemeny, což se odráží ve vyšší spolehlivosti a dalších úsporách nákladů.

Konstruktéři Toyota vyvíjejí snahy o další zvyšování celkové efektivity hybridního systému pohonu, například využíváním sluneční energie – proto je také celý povrch střechy konceptu Yaris HSD pokryt slunečními panely. Cílem tohoto konstrukčního řešení je zajistit nezávislé napájení celé jednotky klimatizace, a tak dále zlepšit celkovou spotřebu paliva plnohodnotného hybridního pohonu.

Downsizing pohonu HSD – překonávání konstrukčních překážek

Zavedení plnohodnotného hybridního pohonu v segmentu B znamenalo pro Toyotu vyřešit několik náročných konstrukčních otázek. Hnací jednotku bylo nutné optimalizovat tak, aby umožnila zástavbu do velmi kompaktní karoserie vozu, ovšem bez negativních dopadů na kvalitu pohonné soustavy nebo její výkon, resp. velikost prostoru pro cestující a jejich zavazadla.

Komplexní úpravy s ohledem na zástavbu pohonu HSD byly nezbytnou podmínkou k naplnění stále rostoucí poptávky zákazníků pro rodinných vozech určených do města, ovšem bez jakýchkoli dopadů na vnitřní prostornost nebo výkon hybridního pohonu.

Evropská výroba – premiéra technologie plnohodnothého hybridního pohonu v závodu TMMF (Toyota Motor Manufacturing France)

Sériově vyráběná verze navazující na koncept Yaris HSD se od druhé poloviny roku 2012 začne prodávat na evropských trzích. Toyota rozhodla o tom, že nový plnohodnotný hybridní model bude vyrábět závod společnosti TMMF (Toyota Motor Manufacturing France) ve Valenciennes, zasazující se o nejvyšší možné standardy v kvalitě dílenského zpracování.

Technologie plnohodnotného hybridního pohonu bude hrát stále významnější roli v produkci mainstreamových modelů Toyota pro evropské trhy. Díky modelu Auris HSD, jenž vyrábí britský závod v Burnastonu, bude Toyota jedinou automobilkou vyrábějící hybridní vozy ve více než jednom evropském závodu.

3) EVROPSKÁ PREMIÉRA – PROTOTYP ELEKTROMOBILU TOYOTA PRO MOBILITU VE MĚSTECH

  • Bezmála 40 let zkušeností s vývojem elektromobilů
  • Vize automobilky Toyota pro trvale udržitelnou mobilitu na krátké vzdálenosti
  • V roce 2011 první praktické zkoušky v Evropě

Historie vývoje a testování elektromobilů Toyota

Konstruktéři automobilky Toyota se výzkumu a vývoji elektromobilů věnují již od roku 1971. Elektromobil (EV) zhmotňuje vizi Toyoty v oblasti trvale udržitelné mobility pro přesuny na krátké vzdálenosti. Jeho vývoj probíhá společně s průlomovými technologiemi plnohodnotného hybridního pohonu (tzv. full hybrid), hybridního pohonu typu Plug-in (PHV) a hybridního pohonu s využitím palivových článků (FCHV).

Klíčovou součástí vývoje elektromobilu jsou systémy řízení akumulátorů a elektromotorů, které Toyota vytvořila a postupně vyladila v rámci přípravy hybridních vozů. Platformou tvořící základ hnacího systému EV je snadno přizpůsobitelná technologie pohonu Toyota Hybrid Synergy Drive.

Toyota doposud vyvinula několik typů elektromobilů, včetně dvoumístné koncepce „e-com“ a modelu RAV4 EV, jenž spadá do kategorie SUV.

Toyota e-com je vývojovou studií poprvé představenou v roce 1997 na autosalonu v Tokiu. Jedná se o kompaktní dvoumístný vůz, jehož technologie EV a komponenty hnací soustavy se objevují i u většího modelu RAV4 EV.

Model e-com neprodukuje žádné škodlivé emise a na jedno nabití urazí vzdálenost cca 100 km (rychlostí až 100 km/h). K dobíjení lze použít standardní domovní zásuvku (100 V), a tak se jedná o ideální vůz pro přesuny po městě.

V roce 2000 provozovala Toyota na území Japonska přibližně 30 vozů e-com. Přepravní a logistická společnost TNT (Thomas Nationwide Transport) později zahájila zkušební provoz elektromobilů e-com k rozvážení pošty v rámci Bruselu.

Již v roce 1995 se Toyota intenzivně zaměřovala na možnost uvedení životaschopného elektromobilu na trh. První generace vozu RAV4 EV byla úspěšným vyvrcholením toho, co se automobilka naučila v praxi za uplynulých 40 let. První prototyp dokonce v srpnu téhož roku zvítězil ve skandinávské rallye elektromobilů.

Elektromobil RAV4 EV řešil několik nejčastějších problémů, které doprovázejí všechny vozy s tímto typem pohonu. Například kvůli prodloužení dojezdové vzdálenosti Toyota vytvořila lehkou a kompaktní hnací jednotku navrženou s ohledem na zvýšení účinnosti akumulátorů při minimálních výkonových ztrátách. Systém rekuperačního brzdění kromě toho dovoloval RAV4 EV při zpomalování zpětně přeměňovat kinetickou energii na elektřinu sloužící k dobíjení akumulátorů.

Díky těmto opatřením se Toyota RAV4 EV mohla pochlubit jednou  z nejdelších dojezdových vzdáleností ze všech elektromobilů na světě – přes 200 km (120 mil) na jedno nabití. Od uvedení v roce 1997 se ve Spojených státech prodalo na 1500 těchto vozů – z toho polovina je stále v provozu.

RAV4 EV druhé generace ve spolupráci se společností Tesla – od roku 2012 prodej elektromobilu na trhu v USA

V květnu 2010 oznámila Toyota Motor Corporation zahájení spolupráce se společností Tesla Motors Inc. na vývoji elektromobilů a jejich komponent. V červenci téhož roku pak obě společnosti zahájily vývoj elektromobilu, který vznikne spojením modelu Toyota RAV4 EV s elektrickou pohonnou jednotkou Tesla.

V plánu je uvést nový elektromobil na trh v USA již v roce 2012. Během roku 2011 se v rámci poloprovozu a vyhodnocování vyrobí celkem 35 vozidel. Finální elektromobil bude za reálných jízdních podmínek vykazovat dojezdovou vzdálenost 160 km, a to bez ohledu na klimatické podmínky.

Programu přípravy sériového modelu RAV4 EV druhé generace se ujalo technické středisko TEMA (Toyota Motor Engineering and Manufacturing North America) v americkém Michiganu. Díky novému programu bylo možné zkrátit dobu potřebnou k vývoji bez negativních dopadů na kvalitu finálního produktu.

Firma Tesla zodpovídá za přípravu a dodání akumulátorů i dalších souvisejících součástí splňujících konkrétní požadavky automobilky Toyota v otázkách technického řešení, výkonu, kvality a životnosti. Toyota zodpovídá za všechny ostatní otázky vývoje a vedení výroby, stejně tak jako bezproblémové zabudování nového pohonu.

Elektromobily – prošlapávání cesty k mobilitě ve městech zcela bez emisí

Očekává se, že poptávka po vozidlech určených pro přesun na krátké vzdálenosti bude v následujících letech narůstat.

Je však stále třeba najít odpovědi na nejdůležitější otázky, jakými jsou jízdní dosah a výkon, technologie akumulátorů, cena finálních automobilů, způsoby výroby elektřiny v kontextu celkových emisí CO2 (výpočtem „od zdroje až po kola“) a budování i dostupnost dobíjecí infrastruktury.

Z pohledu nároků kladených na hlavní dopravní prostředek zatím elektromobily nenabízejí takový jízdní dosah, který většina zákazníků ke skutečné mobilitě vyžaduje. Kromě toho je nutné výrazně snížit cenu lithium-iontových akumulátorů, které tvoří značnou část ceny celého elektromobilu, nebo najít jejich dostupnější alternativu.

Přestože za posledních 10 let dosáhly akumulátorové technologie značného pokroku, výkon a jízdní dosah elektromobilů stále výrazně pokulhává za srovnatelnými vozy se zážehovým motorem.

Elektřina vykazuje vysoký potenciál coby alternativa ke spalování ropy. Její výhodou je poměrně snadná distribuce, nicméně ke snížení celkových emisí CO2 u elektromobilů je nezbytné tuto elektřinu vyrábět z obnovitelných zdrojů, jako je slunce, energie větru nebo vody.

Rychlé a výrazné rozšíření elektromobilů je podmíněno vybudováním a zajištěním dostatečné dobíjecí infrastruktury. Absence kvalitní infrastruktury pro dobíjení brání širšímu přijetí vozů s akumulátorovým pohonem na trhu.

Za tímto účelem byla oficiálně založena asociace „CHAdeMO“ sdružující společnosti Toyota Motor Corporation, Nissan Motor Company, Mitsubishi Motors Corporation, Fuji Heavy Industries a Tokyo Electric Power Company (TEPCO).

Asociace CHAdeMO se pod záštitou uvedené pětice výkonných členů zasazuje o rychlý vývoj jednotné celosvětové infrastruktury pro rychlé dobíjení elektromobilů.

K dnešnímu dni je členem tohoto sdružení přes 300 podniků a vládních organizací – včetně více než 50 nadnárodních společností. Jedná se především o automobilky, energetické rozvodné společnosti, výrobce dobíjecích zařízení, poskytovatele dobíjecích služeb a další podpůrné skupiny.

Díky takto širokému spektru technických a odborných zkušeností se sdružení bude moci zaměřit na veškerá hlediska vývoje dobíjecí infrastruktury, od technických vylepšení rychlodobíjecích zařízení a standardizace způsobů dobíjení až po šíření znalostí o instalaci rychlodobíjecích stanic v celosvětovém měřítku.

Prototyp elektromobilu Toyota

Nejnovější prototyp elektromobilu Toyota se představí v evropské premiéře na ženevském autosalonu 2011. Vznikl zástavbou plně elektrické hnací jednotky do modelu Toyota iQ, a spojuje tak agilitu kompaktního vozu určeného do města s nulovými emisemi a snadným, tichým provozem čistě elektrického vozu pro čtveřici cestujících.

Pohon předních kol zajišťuje synchronní elektromotor s permanentním magnetem o výkonu 47kW napájený z Li-ion akumulátoru 270 V o kapacitě 11 kWh umístěného pod sedadly. Díky promyšlené konstrukci nového plochého akumulátoru se nijak nezmenšil prostor pro cestující ani zavazadla.

Prototyp zrychluje z 0 na 100km/h za 14 sekund a rozjede se až na 125 km/h, přičemž maximální dojezdová vzdálenost činí až 105 km . Dvě dobíjecí zásuvky umístěné zcela vpředu umožňují připojení ke zdroji 110/200 V AC nebo stejnosměrnému zdroji pro rychlé dobití. Elektromobil je tak možné plně dobít ze zdroje 200 V během čtyř hodin.

Z rychlodobíjecí stanice lze vůz dobít stejnosměrným proudem na 80 % kapacity za pouhých 15 minut. Dalším zdrojem energie je rekuperační brzdění, které zpětně přeměňuje kinetickou energii na elektřinu při zpomalování nebo brzdění. Nový elektromobil Toyota se během roku 2011 podrobí praktickým zkouškám v Evropě, Japonsku a USA.

1 Počet ujetých km na jedno nabití na základě japonského testovacího cyklu JC08

4) Koncept FT-86 II – zhmotnění nově objevené vášně automobilky Toyota pro jízdu ve sportovních vozech

  • Toyota vyrábí vzrušující sportovní vozy již přes 50 let
  • Za výrobu sportovních vozů získala Toyota celosvětové uznání s modelem 2000 GT
  • Corolla Coupe, Celica, Supra a MR2 – trvale oblíbené modely na trzích celého světa
  • Koncept FT-86 II předznamenává příští generaci sportovního vozu značky Toyota
  • Koncept zaměřený čistě na řidiče navržený tak, aby nabídl nefalšovanou radost z jízdy
  • Kompaktní rozměry s aerodynamikou čerpající z technologií F1
  • Motor konstrukce boxer zaručující nízkou hmotnost, nízko položené těžiště a optimální kilogramový výkon

Tradice – půl století vášně pro sportovní výkony

‘Když poprvé vyjela Toyota 2000 GT, bylo mi 11 let – a zamiloval jsem se do ní. Řekl jsem: „Až vyrostu, chtěl bych jezdit s něčím takovým.“ Můj sen se splnil ve chvíli, kdy jsem seděl za volantem 2000 GT v rallye veteránů. Byl to úžasný zážitek.Chtěl bych, aby dnešní mladí lidé pocítili při spatření nové sportovní Toyoty stejnou touhu. Chci do našich vozů přenést atmosféru závodních okruhů, aby naši zákazníci při řízení vozu pociťovali čistou radost a vzrušení.’ Akio Toyoda – Prezident společnosti Toyota Motor Corporation

Toyota již od roku 1962, kdy zahájila vývoj modelu Sports 800 poháněného dvouválcovým motorem konstrukce boxer, udržuje tradici výroby vzrušujících sportovních vozů zaměřených na řidiče, které zaznamenaly úspěchy nejen mezi zákazníky, ale i v motoristických soutěžích.

Krásná Toyota 2000 GT, poprvé představená na tokijském autosalonu v roce 1965, pomohla Toyotě po celém světě při budování pověsti výrobce sportovních vozů. Toto kupé poháněné řadovým šestiválcem o objemu 2,0 l obsadilo třetí místo na Velké ceně Japonska v roce 1966 a postupně zaznamenalo tři světové rekordy ve vytrvalostních soutěžích, včetně nejvyšší průměrné rychlosti (207 km/h) při vytrvalostní jízdě na vzdálenost přes 16 000 km.

Model 2000 GT v provedení se skládací střechou si kromě toho v roce 1967 zahrál ve filmu s Jamesem Bondem Žiješ jenom dvakrát. Je škoda, že kabriolet se nikdy běžně neprodával – vznikl pouze při této příležitosti, protože hlavní hvězda filmu Sean Connery se v běžném kupé necítil dostatečně pohodlně.

Carroll Shelby, někdejší vítěz Le Mans, pak v USA v roce 1968 usedl za volant 2000 GT ve třídě C sériových vozů amerického klubu sportovních vozů SCCA (Sports Car Club of America’s). Přestože vůz neprodělal žádné významnější úpravy, dokázal celkem čtyřikrát zvítězit nad modelem Porsche 911, který do té doby soutěžím dominoval.

V reakci na každoroční Velkou cenu Japonska hostující sportovní vozy s větším zdvihovým objemem Toyota v roce 1968 představila svůj závodní speciál Toyota 7 poháněný vidlicovým osmiválcem 3,0 l umístěným před zadní nápravou, později nahrazeným jednotkou o objemu 5,0 l. Toyota 7 Turbo byla v roce 1970 jediným závodním vozem na světě, který poháněl přeplňovaný motor.

Před uvedením nového modelu MR2 v roce 1984 požádala Toyota legendárního amerického závodního jezdce Dana Gurneyho o spolupráci v rámci testování a vývoje. Toyota si vždy vysoce cenila přínosů motoristického sportu a využívala zkušeností závodních jezdců i k postupnému vylepšování modelů homologovaných pro běžný provoz. Model MR2 si získal zaslouženou pověst jednoho z nejlépe ovladatelných sportovních vozů všech dob.

Dlouhých 36 let (od r. 1970 do r. 2006) se po celém světě prodával model Celica v sedmi generacích. První vozy s označením Celica měly poháněnou zadní nápravu a nadšenci do sportovních vozů vysoce oceňovali jejich agilitu. Model Celica GT, představený v Evropě roku 1974, byl vybaven pětistupňovou převodovkou a širšími pneumatikami.

Přepracovanou Toyotu Celica z roku 1985 s pohonem předních kol, velice oblíbenou mezi evropskými zákazníky, poháněl výkonný motor 3S-GE o zdvihovém objemu 2,0 l.

Celica doznala významných úspěchů i v motoristických soutěžích. Celica Twin-Cam Turbo dokázala v letech 1984 až 1986 třikrát za sebou zvítězit na Safari Rally. Celica GT-Four se stálým pohonem všech kol v roce 1989 poprvé zvítězila v závodech světového rallyového šampionátu v Austrálii a poté si v letech 1993 a 1994 odnesla mistrovské tituly pro závodní jezdce i konstruktéry v soutěžích WRC. GT-Four byl vůbec prvním japonským vozem, který současně získal titul WRC v kategorii pro závodní jezdce i konstruktéry.

V roce 1979 se představila Toyota Supra. První dvě generace tohoto vozu vycházely z modelu Celica. Jako svébytný model lze označit až třetí generaci Supry vyráběnou od roku 1986. Kořeny lze vystopovat až k modelu 2000 GT, neboť pro všechny čtyři generace modelu Supra je typický řadový šestiválec a pohon zadních kol.

S každou další generací se zvětšoval zdvihový objem motoru, z původních 2,5 l na 2,7 l, a poté na 3,0 l v roce 1993 u provedení Mk. VI Supra s motorem o výkonu 320 k se sekvenčním přeplňováním, který tomuto vozu udílel zrychlení z 0 na 100 km/h za pouhých 5,2 s a umožňoval dosáhnout nejvyšší rychlosti 250 km/h.

Model Corolla Levin AE86 si vydobyl pověst vozu, který rozdává vzrušení a radost za volantem. Proto také inspiroval vývoj nejnovější studie Future Toyota-86 II. Toyotu Corolla Levin AE86 charakterizovalo umístění motoru vpředu, pohon zadních kol, kompaktní rozměry, nízká hmotnost, dokonalé rozložení hmotnosti a nadprůměrný kilogramový výkon. V době výroby (1983 až 1987) se proto jednalo o jasnou volbu pro rallyové soutěže i závodění na okruzích. AE86 je dokonce i dnes oblíbeným vozem soukromých rallyových týmů.

Koncept FT-86 II sdílí se svým předchůdcem koncepci s motorem vpředu a pohonem zadní nápravy a představuje novou generaci sportovního vozu, který dokonale evokuje vzrušující auru doprovázející poslední model Corolla Levin AE 86.

Vášeň pro sport je zpět – koncept FT-86 II ztělesňuje tu pravou radost z řízení

Dynamické křivky konceptu FT-86 II reálně ukazují na finální design příštího sportovního vozu značky Toyota. Ten zaujme proporcemi s dlouhou a nízkou kapotou, vysokými blatníky a kabinou posunutou vzad, vzdávajíce tak hold bohaté tradici automobilky Toyota ve světě motorsportu.

FT-86 II představuje koncept orientovaný výhradně na řidiče, navržený tak, aby zhmotnil nejčistší radost z jízdy díky přesné a okamžité odezvě i na nepatrné pokyny od plynového pedálu nebo řízení, a je určen pro všechny, kteří si pobyt za volantem vychutnávají a nepovažují jej za pouhou nutnost.

Smělé proudnicové křivky jsou výsledkem požadavků funkčnosti a aerodynamiky pocházejících ze závodních zkušeností ve světě F1. Designová koncepce přezdívaná „funkční krása“ je dílem Evropského vývojového centra designu ED2.

Nízká a vysoce aerodynamická karoserie FT-86 II těsně obtékající konstrukční prvky tohoto konceptu vyniká svými atletickými tvary a maximálně kompaktními rozměry. I přes dlouhý rozvor 2 570 mm měří tento koncept na délku jen 4 235 mm, je široký 1 795 mm a vysoký pouze 1 270 mm.

FT-86 II je návratem ke sportovním kořenům značky, a tak k dosažení dobrých výkonových parametrů se zde namísto těžkého motoru o velkém zdvihovém objemu používá vysokootáčkový zážehový motor konstrukce boxer a šestistupňová manuální převodovka s kompaktními rozměry, nízkou hmotností a nízkým těžištěm s ohledem na co nejlepší kilogramový výkon.

Pohonná jednotka i sedadlo řidiče leží co nejníže a co nejdále vzadu kvůli optimální rovnováze, co nejvyšší stabilitě za vysokých rychlostí a dynamické agilitě vozu. FT-86 II používající koncepci s motorem vpředu a pohonem zadních kol vyniká svým živým projevem, výkonovou rezervou, zábavností, snadno využitelnými dynamickými schopnostmi a maximálním potěšením za volantem.

Koncept FT-86 II navazuje na prohlášení společností Toyota a Fuji Heavy Industries ze srpna 2009 o společném uvedení kompaktního sportovního vozu s pohonem zadních kol. Nový sportovní vůz značky Toyota se začne od roku 2012 prodávat na evropských trzích.

[1] od května 2009 do prosince 2010

Fotogalerie

foto foto foto